Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.
slide-1
slide-2

ZBOŽÍ V AKCI

naše cena 59,00 Kč (2,36 €)
skladem
naše cena 79,00 Kč (3,16 €)
skladem

NEJPRODÁVANĚJŠÍ

naše cena 799,00 Kč (31,96 €)
skladem
naše cena 679,00 Kč (27,16 €)
skladem
naše cena 159,00 Kč (6,36 €)
skladem

29. 04. 2020

Černé zlato v Česku – od kdy popíjíme voňavou kávu?

Pravlastí kávy je africká Etiopie.  Zajímá vás, jak a kdy se dostalo černé zlato na území Česka? A proč byla v určitých obdobích českých dějin káva méně nebo více kvalitní?  Tak o tom si dnes budeme vyprávět...

 

 

 

 

Úplně první káva se na naše území dostala už na konci 16. století. Přinesli ji Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic ze svých cest po blízkém východě. Byli překvapeni specifickou vůní a chutí, kterou neuměli k ničemu jinému přirovnat. Turci už v té době  kávu popíjeli napříč společenskými vrstvami prakticky denně.

 

Od prvního doušku kávy na území dnešního Česka k rozmachu napříč celou společností uteklo ještě skoro 300 let. Svou roli sehrála vysoká cena kávy, válečná období i nechuť politického režimu kavárenskou kulturu podporovat. Z počátku lidé věřili, že je káva pro svou hořkou chuť vhodná jako žaludeční lék a tak ji bylo možné zakoupit výhradně v lékárně.

 

V osmnáctém a devatenáctém století už byla káva ve velké části Evropy oblíbeným a běžně rozšířeným nápojem. Ne tak u nás. Tady byla výsadou jen několika málo bohatých měšťanů. Možná vás překvapí, že úplně první kavárna nevznikla v Praze, ale v Brně roku 1702. Otevřel ji pokřtěný Turek Ahmed, který měl vazby na vídeňského arcibiskupa a také obránce hlavního města monarchie právě před Turky hraběte Kollonitsche. Bez jejich podpory by kavárna pravděpodobně nevznikla. A jak to bylo s Prahou? Tam začal počátkem 18. století prodávat kávu Arménec Deodatus. Aby rozšířil povědomí o kávě a získal si zákazníky, chodil po Praze v turbanu a nabízel kolemjdoucím silnou kávu bohatě oslazenou třtinovým cukrem. V roce 1714 otevřel v Karlově ulici první kavárnu „U zlatého hada“. Pak už začalo kaváren přibývat a na sklonku 19. století jich v Praze a Brně bylo na dvě stovky.

 

Kávě se mimořádně dařilo za první republiky. Vzpomeňme ostatně na tradici prvorepublikových kaváren. Známým milovníkem kávy byl i náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Největší český kávový boom ovšem nastal po první světové válce. Vzniklo velké množství kaváren a kávový trh v Československu rychle rostl.  Druhá světová válka ale znamenala absolutní propad nejen kavárenského života, ale samotného dovozu kávy.  K dostání byly jen náhražky kávy v podobě melty nebo cikorky.

 

Očekávaný návrat k rozmachu kultury kávy po válce nepřišel. Znárodňování podniků zasáhlo soukromé pražírny i velkou část kaváren. Kvalita dostupných káv klesla na úplné dno a každodenní součástí většiny obyvatel se stal laciný zalévaný „turek“. Ještě deset let po sametové revoluci byl zalévaný „turek“ společně s instantní kávou nejběžnějšími kávovými nápoji. Situace se mění směrem ke kvalitě až v posledním desetiletí. Vzniká čím dál více soukromých pražíren, které praží vynikající kávu z celého světa. Přibývá špičkových baristů a rozvíjí se i kavárenství.

 

Lidé si čím dál častěji kvalitní kávu dopřávají i doma. Podle průzkumů dáváme v Česku čím dál víc přednost výběrové kávě. Zajímá nás přitom aroma a upřednostňujeme středně silné a lehce nasládlé anebo hořké druhy.

 

Skvělá je ta naše :-)